Tvrz Hanička patřila do systému předválečného stálého opevnění budovaného před 2. světovou válkou jako součást obrany severní hranice státu. Stavěna byla v letech 1936 – 38 a náklady se pohybovaly kolem částky 25 milionů korun. Posádku mělo tvořit 426 mužů 19. hraničářského pluku se sídlem v Žamberku. Objekt Haničky nebyl na podzim roku 1938 zdaleka vybaven, řada vnitřního zařízení chyběla. Tvrz Hanička se skládala ze šesti povrchových objektů, které jsou v podzemí vzájemně propojeny téměř 1500 m chodeb a sálů. Zcela chyběla hlavní dělostřelecká výzbroj na Haničce, což měly být tři houfnice ráže 100 mm osazené do dělostřeleckého srubu, chyběla dělová otočná a výsuvná věž se dvěma houfnicemi téže ráže a mnoho dalších věcí. V důsledku mnichovských událostí byla tvrz 10. října 1938 dopoledne bez boje předána zástupcům německé armády. V počátečním období okupace byly některé objekty zkušebně ostřelovány německým dělostřelectvem, proti jednomu z pěchotních srubů bylo vedeno letecké bombardování a byly prováděny různé ženijní zkoušky. Jejich cílem bylo zjištění informací o kvalitě staveb a výcvik jednotek wehrmacht proti tomuto typu obranných staveb.

Po skončení války se ujala správy opět Československá armáda. Zásadní devastaci však zastihlo Haničku v období let 1954 – 58, kdy byly trhány pancéřové zvony a byla způsobena škoda větší než za doby okupace. Po roce 1968 kasárna obsazuje sovětské vojsko a byly projeveny první snahy o zpřístupnění tvrze pro veřejnost. Tvrz byla posléze na jaře 1969 otevřena pro veřejnost. Na podzim roku 1972 se zde natáčely scény pro film režiséra Otakara Vávry – Dny zrady.

Dne 25. října 1975 byl objekt opět uzavřen veřejnosti z popudu Federálního ministerstva vnitra a to na dlouhých 20 let. Objekt se stal přísně utajovaným pracovištěm 1. správy SNB a začaly novodobé úpravy Haničky pod krycím názvem Kahan. Před vstupním objektem R-S 79a vyrostla administrativní budova s technickým zázemím pro potřeby zabezpečení provozu objektu mimo dobu využití vlastního krytu, jehož kapacita byla v tzv. čisté oblasti 300 osob.

Po roce 1993 se v důsledku politických poměrů stal objekt nepotřebný a na jaře roku 1995 byl Hanička předána Okresnímu úřadu v Rychnově nad Kněžnou, který ji pronajal městu Rokytnice v Orlických horách. V roce 1998 byla Hanička i s muzeem předána do majetku města. V roce 2006 byla Hanička vyhlášena kulturní památkou.